Školní a klasifikační řád

• • • Školní řád
    • Klasifikační řád

• • • • Klasifikační řád

      • Klasifikační řád ke stažení

         PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ

        VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ

        Článek 1

        VŠEOBECNÉ ZÁSADY

        1. Pravidla pro hodnocení výsledků ve vzdělávání žáků na Obchodní akademii Neveklov jsou součástí školního řádu a vycházejí ze zákona č.  561/2004 Sb.,  a  vyhlášky č. 13/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
        2. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“). Na základě doporučení školského poradenského zařízení je možno využít slovního hodnocení. Pro slovní hodnocení platí stejná kritéria jako pro pětistupňovou klasifikační stupnici.
        3. Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.
        4. Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech se klasifikuje těmito stupni
           
           1 - výborný
           2 - chvalitebný 
           3 - dobrý
           4 - dostatečný
           5 - nedostatečný
            
        5. Stupeň prospěchu určuje učitel, který vyučuje příslušnému vyučovacímu předmětu. Ve vyučovacím předmětu, v němž vyučuje více učitelů, určí stupeň prospěchu žáka za klasifikační období po vzájemné dohodě. 
        6. Zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu se projednávají v pedagogické radě případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování.
        7. Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení. Za první pololetí se žákovi vydává místo vysvědčení výpis z vysvědčení. Pokud žák koná zkoušky k doplnění učiva či rozdílové zkoušky, obdrží výpis z třídního výkazu, jehož součástí jsou termíny zkoušek.
        8. Na konci klasifikačního období v termínu, který určí ředitelka školy, nejpozději však 24 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci zapíší učitelé příslušných předmětů výsledky celkové klasifikace  do elektronicky vedeného evidenčního programu.
        9. Zákonní zástupci nezletilých žáků i rodiče zletilých žáků (dále jen zástupce žáka) jsou informováni průběžně o prospěchu a chování žáka vhodným způsobem, zejména:
           1. třídním učitelem a učiteli jednotlivých vyučovacích předmětů na třídních schůzkách,
           2. třídním učitelem nebo učitelem příslušného předmětu, jestliže o to zástupci žáka požádají,
           3. prostřednictvím elektronického evidenčního programu dálkovým způsobem (prostřednictvím internetu – zabezpečeno heslem)
           4. třídním učitelem nebo učitelem příslušného předmětu, jestliže to považují za nutné
           5. ředitelkou školy v případě mimořádného zhoršení prospěchu nebo chování, a to bezprostředně prokazatelným způsobem.
        10. Při přestupu žáka zašle ředitel (-ka) školy, z níž žák přestupuje, do pěti pracovních dnů poté, co se dozvěděla o přijetí žáka na jinou školu, řediteli této školy kopii dokumentace žáka ze školní matriky. 

        Článek 2

        ROZDĚLENÍ TYPŮ PŘEDMĚTŮ

        Pro potřeby klasifikace se vyučovací předměty rozdělují do tří skupin: předměty s převahou teoretického zaměření, předměty s převahou praktických činností, předměty s převahou výchovného zaměření.

        Článek 3

        KLASIFIKACE VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH S PŘEVAHOU TEORETICKÉHO ZAMĚŘENÍ

        1. Převahu teoretického zaměření mají jazykové, společenskovědní, přírodovědné, některé odborné předměty a matematika.
        2. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech uvedených v odstavci 1 se  v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu hodnotí:
           1. ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, zákonitostí a vztahů a schopnost vyjádřit je,
           2. kvalita a rozsah získaných schopností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti,
           3. schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí,
           4. schopnost využívat a zobecňovat zkušenosti a poznatky získané při praktických činnostech,
           5. kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost,
           6. aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim,
           7. přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního a písemného projevu, h) kvalita výsledků činností,
           8. osvojení účinných metod samostatného studia.
        3. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle této stupnice:

        Stupeň 1 (výborný)

        Žák ovládá školním vzdělávacím programem požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti pro řešení teoretických a praktických úkolů při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

        Stupeň 2 (chvalitebný)

        Žák ovládá školním vzdělávacím programem požadované poznatky, fakta, pojmy a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších  podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činností je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Žák je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

        Stupeň 3 (dobrý)

        Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů a zákonitostí nepodstatné mezery. Požadované intelektuální a motorické činnosti nevykonává vždy přesně. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických úkolů s chybami. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, není vždy tvořivé. Ústní a písemný projev není vždy správný, přesný a výstižný, grafický projev je méně estetický. Častější nedostatky se projevují v kvalitě výsledků jeho činnosti. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

        Stupeň 4 (dostatečný)

        Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení je zpravidla málo tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má zpravidla vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Výsledky jeho činnosti nejsou kvalitní, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

        Stupeň 5 (nedostatečný)

        Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev jsou na nízké úrovni. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

        Článek 4

        KLASIFIKACE VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH S PŘEVAHOU PRAKTICKÉHO ZAMĚŘENÍ

        1. Převahu praktické činnosti mají zejména předměty praktického vyučování (např. fiktivní firma).
        2. Při klasifikaci ve vyučovacích předmětech uvedených v odstavci 1 v souladu  s požadavky školního vzdělávacího programu se hodnotí:
           1. vztah k práci a k praktickým činnostem,
           2. osvojení praktických dovedností a návyků, zvládnutí účelných způsobů práce, 
           3. využití získaných teoretických vědomostí v praktických činnostech,
           4. aktivita, samostatnost, tvořivost, iniciativa v praktických činnostech, 
           5. kvalita výsledků činnosti,
           6. organizace vlastní práce a pracoviště, udržování pořádku na pracovišti,
           7. dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a péče o životní prostředí, 
           8. hospodárné využívání surovin, materiálů, energie, překonávání překážek v práci.
        3. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle této stupnice:

        Stupeň 1 (výborný)

        Žák soustavně projevuje kladný vztah k práci a k praktickým činnostem. Pohotově, samostatně a tvořivě využívá získaných teoretických poznatků v praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává pohotově, samostatně uplatňuje získané dovednosti  a návyky. Bezpečně ovládá postupy a způsoby práce, dopouští se jen menších chyb, výsledky jeho práce jsou bez závažných nedostatků. Účelně si organizuje vlastní práci, udržuje pracoviště v pořádku, uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a aktivně se stará o životní prostředí. Hospodárně využívá surovin, materiálu a energie. Vzorně obsluhuje a udržuje zařízení, pomůcky a nástroje. Aktivně překonává vyskytující se překážky.

        Stupeň 2 (chvalitebný)

        Žák projevuje kladný vztah k práci a k pracovním činnostem. Samostatně, ale méně tvořivě a s menší jistotou využívá získaných teoretických poznatků v praktické činnosti. Praktické činnosti vykonává samostatně, v postupech a způsobech práce se nevyskytují podstatné chyby. Výsledky jeho práce mají drobné nedostatky. Účelně si organizuje vlastní práci, pracoviště udržuje v pořádku. Uvědoměle dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a stará se o životní prostředí. Při hospodárném využívání surovin, materiálu a energie se dopouští malých chyb. Zařízení a pomůcky obsluhuje  a udržuje s drobnými nedostatky. Překážky v práci překonává s občasnou pomocí.

        Stupeň 3 (dobrý)

        Žákův vztah k práci a k praktickým činnostem je převážně kladný, s menšími výkyvy. Za pomoci učitele uplatňuje získané teoretické poznatky v praktické činnosti. V praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele. Výsledky práce mají nedostatky. Vlastní práci organizuje méně účelně, udržuje pracoviště v pořádku. Dodržuje předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a v malé míře přispívá k tvorbě a ochraně životního prostředí. Na podněty učitele je schopen hospodárně využívat surovin, materiálu a energie. K obsluze a údržbě zařízení  a přístrojů musí být častěji podněcován. Překážky v práci překonává s pomocí učitele.

        Stupeň 4 (dostatečný)

        Žák pracuje bez zájmu a žádoucího vztahu k práci a k praktickým činnostem. Získaných teoretických poznatků dovede využít při praktické činnosti jen za soustavné pomoci učitele. V praktických činnostech, dovednostech a návycích se dopouští větších chyb. Při volbě postupů a způsobů práce potřebuje soustavnou pomoc učitele. Ve výsledcích práce má závažné nedostatky. Práci dovede organizovat jen za soustavné pomoci učitele, méně dbá o pořádek na pracovišti a na dodržování předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a také o životní prostředí. Porušuje zásady hospodárnosti využívání surovin, materiálu a energie. V obsluze a údržbě zařízení, pomůcek a přístrojů má závažné nedostatky. Překážky v práci překonává jen s pomocí učitele.

        Stupeň 5 (nedostatečný)

        Žák neprojevuje zájem o práci, jeho vztah k ní a praktickým činnostem není na potřebné úrovni. Nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané teoretické poznatky při praktické činnosti. V praktických činnostech, dovednostech a návycích má podstatné nedostatky. Pracovní postup nezvládá ani s pomocí učitele. Výsledky jeho práce jsou nedokončené, neúplné, nepřesné, nedosahují ani dolní hranice předepsaných ukazatelů. Práci na pracovišti si nedokáže zorganizovat, nedbá na pořádek na pracovišti. Neovládá předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a nedbá na ochranu životního prostředí. Nevyužívá hospodárně surovin, materiálu a energie. V obsluze a údržbě zařízení, pomůcek a přístrojů má závažné nedostatky.

        Článek 5

        KLASIFIKACE VE VYUČOVACÍCH PŘEDMĚTECH VÝCHOV

        1. Do této skupiny patří: tělesná výchova, florbal, sportovní hry aj.
        2. Při klasifikaci ve vyučovacích předmětech podle odstavce 1 se v souladu s požadavky učebních osnov hodnotí:
           1. stupeň tvořivosti a samostatnosti projevu,
           2. v osvojení potřebných vědomostí, zkušeností, činností a jejich tvořivá aplikace, 
           3. poznání zákonitostí daných činností a jejich uplatňování ve vlastní činnosti, 
           4. kvalita projevu,
           5. vztah žáka k činnostem a zájem o ně,
           6. v tělesné výchově, s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu žáka, všeobecná tělesná zdatnost, výkonnost a jeho péče o vlastní zdraví.

        3. Výchovně vzdělávací výsledky se klasifikují podle této stupnice:

        Stupeň 1 (výborný)

        Žák je v činnostech velmi aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá svých osobních předpokladů a velmi úspěšně je podle požadavků učebních osnov (rámcového vzdělávacího programu) rozvíjí v individuálních a kolektivních projevech.

        Stupeň 2 (chvalitebný)

        Žák je v činnostech aktivní, tvořivý, převážně samostatný na základě využívání svých osobních předpokladů, které úspěšně rozvíjí v individuálním a kolektivním projevu.

        Stupeň 3 (dobrý)

        Žák je v činnostech méně aktivní, tvořivý, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně svých schopností v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a návyky mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele.

        Stupeň 4 (dostatečný)

        Žák je v činnostech málo aktivní a tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Své minimální vědomosti a dovednosti aplikuje jen s velkou pomocí.

         Stupeň 5 (nedostatečný)

        Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý.

         

        Článek 6

        HODNOCENÍ CHOVÁNÍ ŽÁKŮ

        1. Chování žáka se klasifikuje těmito stupni:
           1. - velmi dobré
           2. - uspokojivé
           3. - neuspokojivé
        2. Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a schvaluje ředitelka školy.
        3. Chování se klasifikuje podle toho, jak žák dodržuje pravidla chování, školní řád školy a další předpisy. 
        4. Celková klasifikace chování v jednom klasifikačním období nemá vliv na celkovou klasifikaci chování v dalším klasifikačním období.
        5. Chování žáků se klasifikuje s ohledem na věkové zvláštnosti takto:

        Stupeň 1 (velmi dobré)

        Žák uvědoměle dodržuje a aktivně prosazuje ustanovení školního řádu. Ojediněle se může dopustit méně závažných přestupků proti ustanovení školního řádu.

        Stupeň 2 (uspokojivé)

        Chování žáka je v podstatě v souladu s ustanoveními školního řádu. Dopustí se závažnějšího přestupku nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků proti ustanovením školního řádu.

        Stupeň 3 (neuspokojivé)

        Žák se dopustí závažného přestupku proti školnímu řádu nebo se dopustí takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova ostatních žáků.

         

        6. Chování neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech.

        Článek 7

        ZÁSADY PRŮBĚŽNÉHO HODNOCENÍ  A HODNOCENÍ VÝSLEDKŮ VZDĚLÁVÁNÍ NA VYSVĚDČENÍ

        1. Podklady pro hodnocení a klasifikaci výchovně vzdělávacích výsledků a chování žáka získává pedagogický pracovník (dále jen "učitel") zejména těmito metodami, formami a prostředky:
           1. soustavným diagnostickým pozorováním žáka,
           2. soustavným sledováním výkonů žáka a jeho připravenosti na vyučování,
           3. různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové), didaktickými testy, 
           4. konzultacemi s ostatními učiteli a podle potřeby i s pracovníky pedagogickopsychologických poraden a zdravotnických služeb, zejména u žáků s trvalejšími psychickými a zdravotními potížemi a poruchami.
        2. Učitel je povinen vést evidenci o každé klasifikaci žáka. Průkazně a jasně musí být v jeho klasifikační evidenci formulováno, za co a kdy byla klasifikace udělena (datum, písemná/ústní zkouška, téma, které bylo předmětem zkoušky, …)
        3. Ve vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu (viz školní řád, čl. 6) klasifikace vychází buď z klasifikačních podkladů získaných v průběhu klasifikačního období na základě požadavků IVP (pokud je podkladů dostatek a žák je schopen plnit požadavky průběžně), nebo je žák přezkoušen z každého vyučovacího předmětu jednou na konci klasifikačního období (viz čl. 9 odst. 1). 
        4. Počet kontrolních písemných prací a praktických zkoušek stanoví školní vzdělávací program příslušných vyučovacích předmětů.
        5. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace a zejména poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů, hodnotí výkon po všech stránkách (celistvost, správnost, uspořádání, úroveň vyjadřování, …). Po ústním vyzkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací či praktických činností oznámí žákovi nejpozději do l4 dnů. I v těchto pracích musí být výkon žáka zhodnocen, musí být poukázáno na kladné i záporné stránky žákova výkonu.
        6. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně za celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích.
        7. Ve 3. ročníku jsou zadávány ročníkové práce, jejichž zpracování a obhajoba jsou součástí klasifikace příslušného předmětu. Neodevzdá-li žák pro vážné důvody práci ve stanoveném termínu, omluví se písemně řediteli školy nejpozději v den stanovený pro odevzdání  práce.  Uzná-li ředitel školy omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín pro odevzdání práce a její obhajobu. Pokud žák práci neodevzdá  bez písemné omluvy s uvedením vážných důvodů nebo pokud mu omluva nebyla uznána, posuzuje se, jako by neprospěl v příslušném předmětu.
        8. Žáci denního studia mohou konat v jednom dni jen jednu kontrolní písemnou práci předepsanou ŠVP nebo praktickou zkoušku  uvedeného charakteru, při vzdělávání dle individuálního vzdělávacího plánu nejvýše dvě. Jakékoli další písemné práce nemusí být žákům předem hlášeny a jsou plně v kompetenci daného vyučujícího.
        9. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých vyučovacích předmětech na konci klasifikačního období (na vysvědčení) se stupeň prospěchu neurčuje pouze na základě průměru za příslušné období, přihlíží se k dalším faktorům hodnocení, které jsou uvedeny výše (viz článek č. 7, odst. 1).
        10. Při průběžné klasifikaci se ve všech předmětech (zejména u písemných prací) používá následující stupnice:

        výborný		100 % - 90 %
        chvalitebný		89 % - 74 %
        dobrý		73 % - 56 %
        dostatečný		55 % - 40 %
        nedostatečný		39 % a méně

         

        Pedagog může stupnici upravit dle aktuálních podmínek (náročnější učivo, okruh učiva apod.). Taktéž může být stupnice upravena pro žáky s SPÚ.

        11. Ředitelka školy zajišťuje, aby o prospěchu a chování žáka, který je nezletilý, byl průběžně informován jeho zástupce. 
        12. Veškerou průběžnou klasifikaci zapisuje každý vyučující do elektronického evidenčního programu vždy do konce týdne tak, aby byla zákonným zástupcům prostřednictvím internetu aktuálně přístupná.
        13. Nelze-li žáka hodnotit a klasifikovat v řádném termínu v prvním pololetí pro závažné objektivní příčiny (např. dlouhodobá omluvená nepřítomnost), není žák za první pololetí klasifikován. Ředitelka školy určí pro jeho vyzkoušení a klasifikaci náhradní termín, kdy žák vykoná zkoušku k doplnění zameškaného učiva, a to tak, aby klasifikace mohla být ukončena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí. V takovém případě musí žák znalosti za 1. pololetí prokázat ve 2. pololetí – buď v běžné klasifikaci nebo při zkoušce k doplnění zameškaného učiva za 2. pololetí.
        14. Nelze-li žáka hodnotit a klasifikovat v řádném termínu ve druhém pololetí, určí ředitelka školy pro jeho hodnocení náhradní termín. Žák je zkoušen a klasifikován za toto období formou zkoušky k doplnění zameškaného učiva v posledním týdnu měsíce srpna v den určený ředitelkou školy, nejpozději však do konce září následujícího školního roku. Do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl.
        15. Jestliže má žák nebo zástupce žáka pochybnosti o správnosti klasifikace na konci druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy se dozvěděl o jejím výsledku, požádat ředitelku školy o komisionální přezkoušení. Přezkoušet žáka nelze, byl-li žák  v klasifikačním období z vyučovacího předmětu, jehož klasifikace je napadána, již komisionálně zkoušen. Ředitelka školy nařídí komisionální přezkoušení žáka z vlastního podnětu, jestliže zjistí, že vyučující hrubě porušil pravidla hodnocení a klasifikace.
        16. Další ustanovení - viz zákon č. 561/2005 Sb. a vyhláška o středních školách č. 13/2005, ve znění pozdějších předpisů.

        Článek 8

        CELKOVÉ HODNOCENÍ ŽÁKA

        1. Celkové hodnocení žáka se provádí v souladu se zákonem 561/2004 Sb. a vyhlášky č. 13/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
        2. Celkové hodnocení žáka na konci prvního a druhého pololetí vyjadřuje výsledky jeho klasifikace v povinných předmětech a klasifikaci jeho chování, nezahrnuje klasifikaci v nepovinných vyučovacích předmětech.
        3. Celkové hodnocení žáka  na konci prvního pololetí se vyjadřuje takto:
           1. prospěl s vyznamenáním
           2. prospěl
           3. neprospěl
           4. nehodnocen
        4. Celkové hodnocení žáka na konci druhého pololetí se vyjadřuje takto:
           1. prospěl s vyznamenáním
           2. prospěl
           3. neprospěl
        5. Žák prospěl s vyznamenáním, není-li klasifikace v žádném povinném předmětu horší než stupeň 2 – chvalitebný a průměrný prospěch z povinných předmětů není horší než 1,50 a chování je hodnoceno jako velmi dobré.
        6. Žák prospěl, není-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm  5 - nedostatečný.
        7. Žák neprospěl, je-li klasifikace v některém povinném předmětu vyjádřena stupněm 5 – nedostatečný nebo není-li žák hodnocen z některého předmětu na konci 2. pololetí (viz  § 69 odst. 6 zákona č. 561/2004 Sb.).
        8. Žák je nehodnocen, pokud ho není možné hodnotit z některého předmětu na konci  1. pololetí ani v náhradním termínu (viz § 69 odst. 5 č. zákona 561/2004 Sb.).

        Článek 9

        ZPŮSOB A ORGANIZACE HODNOCENÍ VE VZDĚLÁVÁNÍ  PODLE INDIVIDUÁLNÍHO VZDĚLÁVACÍHO PLÁNU

        1. Hodnocení a klasifikace žáka, který se vzdělává podle individuálního vzdělávacího plánu (dále jen IVP) dle § 18 školského zákona, se provádí na základě zkoušky k doplnění zameškaného učiva vykonané na konci daného období v termínu určeném ředitelkou školy, popřípadě předložených podkladů, které vyplývají z IVP (viz čl. 7, odst. 3). Ve zvláště závažných případech (např. při dlouhodobé hospitalizaci žáka) se provádí klasifikace pouze na základě předložených podkladů, případně návrhu klasifikace předložené jiným vzdělávacím zařízením.
        2. Podrobnější organizace zkoušek k doplnění zameškaného učiva je určena článkem 12 tohoto dokumentu.
        3. Zkoušky k doplnění zameškaného učiva v rámci IVP může žák v jednom dni vykonat dvě.
        4. Ostatní podmínky viz článek 6 školního řádu.

        Článek 10 

        TYPY ZKOUŠEK

        1. Žák může v průběhu vzdělávání na Obchodní akademii Neveklov vykonat následující typy zkoušek:
           1. komisionální (opravnou, rozdílovou, přezkoušení)
           2. k doplnění zameškaného učiva
        2. Organizace a způsob vykonání obou typů zkoušek jsou podrobněji upraveny v následujících článcích.

        Článek 11 

        KOMISIONÁLNÍ ZKOUŠKY

        1. Podmínky pro vykonávání komisionálních zkoušek vycházejí ze zákona č. 561/2004 Sb. a vyhlášky č. 13/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
        2. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda komise žákovi veřejně v den konání zkoušky.
        3. Zákonný zástupce žáka bude informován o výsledcích komisionálních zkoušek prostřednictvím vysvědčení (ve 2. pololetí) nebo výpisu z vysvědčení (v 1. pololetí) předaného po složení komisionálních zkoušek. 
        4. Organizace komisionální zkoušky:
           1. ředitelka školy určí termín komisionální zkoušky (na základě návrhu třídního učitele) a jmenuje komisi (bude zapsáno ve formuláři komisionální zkoušky),
           2. zkoušející zajistí informace o organizaci členům komise,
           3. dokumentaci nutnou ke komisionální zkoušce zajistí plně třídní učitel,
           4. součástí dokumentace ke komisionální zkoušce se stává písemná práce, která může být součástí zkoušky.
        5. Opravná zkouška:
           1. žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání bez omluvy nedostaví, neprospěl,
           2. ze závažných důvodů může ředitelka školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku, 
           3. žákovi, který byl klasifikován až v posledním týdnu měsíce srpna (zkouškou k doplnění zameškaného učiva) a neprospěl v nejvýše dvou předmětech, stanoví ředitelka školy termín opravné zkoušky nejpozději do konce září následujícího školního roku.

        Článek 12 

        ZKOUŠKY K DOPLNĚNÍ ZAMEŠKANÉHO UČIVA

        1. Zkoušku k doplnění zameškaného učiva v termínu určeném ředitelkou školy žák vykoná:
           1. přesáhne-li absence žáka za pololetí 25 % hodin v maturitním předmětu či v předpokládaném volitelném maturitním předmětu (nezapočítávají se hodiny odučené zastupujícím učitelem)
           2. pokud nejsou dostatečné klasifikační podklady z důvodů častých absencí žáka ve vyučování či opakované neúčasti na klasifikovaných písemných pracích či testech,
           3. jestliže žák neodevzdal všechny požadované písemné práce či podklady do uzavření klasifikace za příslušné pololetí, 
           4. vzdělává-li se podle individuálního vzdělávacího plánu (viz čl. 7, odst. 3),
           5. pokud absence v ostatních nematuritních předmětech přesáhne 25 % a vyučující individuálně vyhodnotí zkoušku jako opodstatněnou. 
        2. Zkouška k doplnění zameškaného učiva není komisionální.
        3. Pokud musí žák skládat zkoušku k doplnění zameškaného učiva dle znění odstavce 1 tohoto článku, vykoná zkoušku v termínu stanoveném ředitelkou školy za těchto podmínek:
           1. za 1. pololetí složí žák zkoušku nejpozději do 31. března téhož školního roku,
           2. za 2. pololetí do 31. srpna, v závažných odůvodněných případech do 30. září následujícího školního roku,
           3. pokud se žák nedostaví ke zkoušce k doplnění zameškaného učiva bez omluvy, bude klasifikován nedostatečnou.
        4. O zkoušce se vede záznam,  za jehož vyplnění zodpovídá klasifikující ve spolupráci s třídním učitelem.

        Článek 13 

        DISTANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

        1. Dle znění § 184a školského zákona (Zvláštní pravidla při omezení přítomnosti dětí, žáků a studentů ve školách) povede škola výuku distančním způsobem v programech MOODLE, ZOOM apod. 

         

        2. Žáci jsou povinni účastnit se tohoto způsobu vzdělávání. Neúčast v distančním vzdělávání bude hodnocena stejně jako při běžném provozu školy (viz školní řád). Hodnocení bude probíhat dle Pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků. Bude přihlíženo k individuálním možnostem žáka.

         

         

        Článek 14 

        POSTUP DO VYŠŠÍHO ROČNÍKU A OPAKOVÁNÍ ROČNÍKU

        1. Do vyššího ročníku postupuje žák, který prospěl.
        2. Pokud žák neprospěl v některém školním roce po splnění povinné školní docházky, může na žádost zletilého žáka nebo zákonného zástupce nezletilého žáka ředitelka školy povolit opakování ročníku. 
        3. Pokud je žák hodnocen nedostatečnou z více než dvou předmětů, opakuje ročník, pokud je mu opakování ředitelkou školy povoleno.
        4. Povolit opakování téhož ročníku lze jen jednou.

        Článek 15 

        MATURITNÍ ZKOUŠKA

        1. Organizaci a hodnocení maturitních zkoušek upravují zvláštní předpisy (zákon č. 561/2004 Sb., vyhláška č. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukončování vzdělávání ve středních školách maturitní zkouškou, ve znění pozdějších předpisů).
        2. Součástí maturitní zkoušky je maturitní práce a její obhajoba. Pokud žák maturitní práci z vážných důvodů neodevzdá v daném termínu, postupuje se dle § 15 odst. 7 výše uvedené vyhlášky – žák se musí omluvit písemně řediteli školy nejpozději v den stanovený pro odevzdání maturitní práce, uzná-li ředitel školy omluvu žáka, určí žákovi náhradní termín pro odevzdání maturitní práce. Pokud žák maturitní práci neodevzdá, neomluví se či mu omluva není uznána, posuzuje se, jakoby danou zkoušku vykonal neúspěšně.

        Článek 16 

        VEDENÍ DOKUMENTACE O HODNOCENÍ A KLASIFIKACI ŽÁKŮ

        1. Dokumentace o hodnocení a klasifikaci žáka se zaznamenává do třídního výkazu, který je veden elektronicky v evidenčním programu EduPage, a jeho údaje odpovídají příslušným tiskopisům SEVTu. Příslušné nutné údaje jsou následně i vytištěny.
        2. Do třídního výkazu se zaznamená klasifikace za 1. a 2. pololetí každého školního roku. Klasifikaci stvrzuje vyučující vlastnoručním podpisem. 
        3. V třídním výkazu se zaznamenává vyučovací předmět, z něhož žák vykonal zkoušku, její typ, datum konání a její hodnocení.
        4. Pokud žák vykonává jakoukoli zkoušku, obdrží na konci klasifikačního období pouze výpis z třídního výkazu s příslušnou doložkou oznamující termín zkoušky.
        5. Třídní učitel zaznamená do třídního výkazu druh zkoušky (rozdílová, opravná, zkouška k doplnění zameškaného učiva), datum vykonání zkoušky a prospěch.
        6. Vysvědčení se vydá až po vykonání všech zkoušek žáka, a to s datem konání poslední zkoušky (za první pololetí výpis z vysvědčení – viz čl. 1, odst. 7). 
        7. Jestliže se žák bez řádné omluvy ve stanoveném termínu ke zkoušce nedostaví, zaznamená se do třídního výkazu, že se ke zkoušce bez řádné omluvy nedostavil, čímž jeho prospěch v daném vyučovacím předmětu zůstává nedostatečný  (nehodnocený) a celkové hodnocení je neprospěl (nehodnocen).
        8. Třídní učitel zaznamenává rovněž do třídního výkazu výchovná opatření s datem jejich udělení. U žáků, kteří se vzdělávají podle individuálního vzdělávacího programu (viz školní řád – čl. 6), se v třídním výkazu uvede poznámka o povolení vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu s datem povolení ředitelkou školy a délkou období (pololetí školního roku, školní rok).
        9. Ředitelka školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa. V předmětu tělesná výchova je třeba pro uvolnění písemně požádat ředitelku školy a doložit žádost písemným doporučením registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo odborného lékaře. Uvolnění od účasti na vyučování na celý školní rok nebo na pololetí se vyznačí na vysvědčení v příslušném řádku pro klasifikaci vyučovacího předmětu poznámkou "uvolněn" a v elektronickém třídním výkazu se uvádí číslo jednací, datum povolení uvolnění a období, na které je žák uvolněn.
        10. Ředitelka školy může žákovi povolit přerušení vzdělávání ve smyslu zákona č. 561/2004 Sb., § 66. Rozhodnutí ředitelky školy o povolení přerušení studia se uvádí v elektronickém třídním výkazu pouze s datem přerušení studia.

         

        Čl. 17 

        UKLÁDÁNÍ DOKUMENTACE

        1. Ukládání pedagogické dokumentace je upraveno ve vnitřní směrnici k archivaci a skartaci písemností  a řídí se zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění aktuálních předpisů. K nahlédnutí je v sekretariátu.

         

        Čl. 18 

        ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

        1. S tímto dokumentem budou žáci seznámeni na třídnických hodinách  a  následně rodiče  - zákonní zástupci na nejbližších třídních schůzkách.
        2. Pravidla pro hodnocení výsledků ve vzdělávání nabývají účinnosti dnem 1. září 2025  a zároveň tímto pozbývají platnosti dosavadní pravidla pro hodnocení výsledků ve vzdělávání ze dne 1. září 2023.

         

        V Neveklově dne 31. srpna 2025

         

         

         

        Mgr. Barbora Votrubová  

        ředitelka Obchodní akademie Neveklov

         

         

        Tento dokument byl schválen školskou radou při Obchodní akademii Neveklov  dne  31. srpna 2025

         

         

        Za školskou radu: Mgr. Michal Švarc